Konec prázdnin se neúprosně blíží. Pokud se vaše děti vracejí do školy, máme pro vás pár tipů, jak jim návrat do školy usnadnit a zpříjemnit.
Aby byl přechod z prázdninového do školního módu co nejhladší, je dobré dodržovat pár jednoduchých, ale důležitých zásad. Píše o nich i kalifornská terapeutka Gayane Aramyanová, jejíž rady uveřejnil server cnbc.com.
Během léta se pochopitelně u řady dětí prodlouží doba, kdy mohou být vzhůru – však si taky mohou druhý den pěkně pospat. Zanedlouho však mnohé z nich budou vstávat kolem sedmé hodiny ráno, nebo i dřív. „Vysvětlete dítěti, že už před koncem prázdnin by mělo chodit do postele dřív. Ráno ho klidně vzbuďte, ať si postupně zvyká,” říká Gayane Aramyanová. Ideální je s těmito změnami začít dva týdny před začátkem školy. Kromě toho se s dětmi domluvte na tom, aby se naučily připravovat si oblečení na druhý den už večer. Ráno tak ušetří spoustu času. Kromě spánku obnovte rutinu a harmonogram i v případě jídla. Pravidelné snídaně a večeře ukotví režim, a navíc jsou důležité pro rodinnou komunikaci a pohodu.
Separační úzkost je zcela obvyklá u dětí od přibližně osmnácti měsíců do tří let. Většina dětí z ní vyroste, ale podle Children’s Hospital of Philadelphia ji zažívají asi tři procenta dětí na základní škole. Podle Aramyanové je nějaká forma separační úzkosti normální součástí vývoje dítěte. Ujistěte své děti, že po škole se vždy vrátí domů, a není se třeba obávat. Ačkoliv vám může připadat samozřejmé, že dětem pravidelně budete říkat: „Dnes odpoledne se zase uvidíme, těším se na tebe.” Dětem tato věta můžu skutečně pomáhat.
Zároveň je důležité, abyste svou případnou úzkost nepřenášeli na děti. Mnohé maminky i tatínkové se například obávají, že jejich dítě bude ve třídě smutné nebo bude plakat. Pokud vás však z dítě ucítí obavy a pochybnosti, jeho úzkost se s největší pravděpodobností zvýší. Dávejte si tedy pozor na to, zda působíte klidně a sebejistě.
Tlak na dobrý výkon ve škole a nové prostředí (výměna paní učitelky, nástup do první třídy, změna v kolektivu, nové kroužky) může být pro děti stresující. Proto je důležité v nich vzbudit důvěru, i když občas něco zkazí nebo si nebudou vědět rady. „Promluvte si s dětmi o tom, s čím se potýkají, s čím potřebují pomoci a jak je můžete podpořit,” vysvětluje terapeutka. „Děti by měly mít jistotu, že jsou schopny řešit problémy a že si poradí i s překážkami.”
Různé babičky a tetičky mají sklon dětem říkat: „No počkej ve škole, tam si tě srovnají! Už ti to zas brzy začne!” Není ale důvod v dětech vzbuzovat obavy. Škola přece není za trest.
